Mám mít výčitky? Poraďte!

středa 21. duben 2010 22:32

Nár slov k romské otázce, res. problemagtice. Nečekejte nic senzačního, ale takové malé ohlédnutí za malou událostí. Ale snad i toto zapadá do pyramidy romské problematiky.

Nestalo se mi to po první, že jsem byl osloven cikány, pardon Romy, kteří mi z auta nabízeli nějaké předměty. Naposledy, (dva dny zpátky) se mi stalo, že mi dva Romové, kteří přijeli sice starším, ale velmi zachovalém BMW (asi tak r.v. 1998-99) nabízeli dva páry hodinek, v sametově  fialové kazetě za pouhých 5O korun. Nutno poznamenat, že na první pohled vypadaly moc draze a lákavě, ale o jejich ceně nepochybuji, jistě to nebyly Rolexky, Casia ani Citizenky. Při vědomí, že jednak to nebude jen tak, že mi vnucují dvoje hodinky za tak mrzký peníz, stejně jako vědomí, že nepochybně nepocházejí ze Švýcarska ani Japonska a už ani nemluvě o tom, jak k nim přišli, rázně jsem je odmítnul. Ale nebyli by to Romové, aby se nechali jen tak odbýt a tak mi k tomu hned nabídli dalekohled, vše za 100 korun. Znovu jsem nabídku odmítnul s tím, že nemám o nic zájem a chtěl jsem nastoupit do svého auta a odjet. V tom jeden z nich, blíže ke mně, vystoupil z BMW a k tomu všemu mi nabízel další pár hodinek a mobilní telefon neznámé značky, začal do mne hučet, že to všechno za pouhých 500 korun. Aniž jsem si toho všimnul, pojednou vedle mne stál jeho kolega z auta a byl jsem takříkajíc obstoupen. Jeden mne přesvědčoval o výhodnosti koupě, druhý mne mátl dotazem na cestu ven z města a v tom okamžiku jsem nevěděl, co dělat. Rozhlížel jsem se kolem, když v tom z obchodu vyšel můj známý.

Mladý a urostlý člověk, vida situaci, jak jsem obstoupen dvěma Romy, přistoupil k naší skupině a oslovil mne dotazem, zda je všechno v pořádku. Než jsem stačil cokoliv odpovědět, mladí muži, „poněkud tmavší pleti“ se dali na ústup s uctivým „děkujeme pane za radu na cestu“, naskočili do auta a odjeli. Ve stručnosti jsem stačil známému vysvětlit oč šlo, přičemž jsem si stačil všimnout tří věcí. Jednak, že ti dva Romové hovořili česky, auto mělo slovenskou RZ a jeli úplně jiným směrem, než na který se ptali a který jsem jim ukázal.  Prohodil jsem pár slov díků známému za projevenou podporu, ne-li záchranu, protože jeden nikdy neví, jaký nátlak by na mne třeba ještě vyvíjeli, abych si něco od nich koupil a krátce na to jsme se rozešli.

No, třeba jásám předčasně, není vyloučeno, že si na mne někde políčí.  Musím ale přiznat, že do smíchu mi zrovna nebylo. Asi nebudu jediný s takovou zkušeností, snad mám na ně „pech“, protože mne takové setkání potkalo sice letos poprvé, ale vloni dvakrát. A celkově? Ani si to číslo nepamatuji.

Nevím, jestli jsem neměl být k oběma Romům vstřícnější, nevím, jestli jsem neprojevil nějaký rasistický či diskriminační prvek, když jsem jim nevyšel vstříc při jejich „poctivém obchodním podnikání“. Třeba jsem tím neumožnil koupit jejich malým, ubohým  dětem něco k jídlu, něco na oblečení, nebo něco do školy, opravdu nevím! Abych nakonec z toho neměl výčitky svědomí, že jsem svým spoluobčanům (!) nedal příležitost, když se tak „vzorně“starají o své rodiny. Asi se budu muset příště polepšit. Pokud se z toho pořádně nevyspím.

Jiří Baťa

ZetkaŽádaní důchodci15:3722.4.2010 15:37:20
NaďaPane Baťo,11:4422.4.2010 11:44:19
Jiří BaťaMůžete být, paní Naďo,11:2022.4.2010 11:20:12
NaďaJestliže si10:2022.4.2010 10:20:38

Počet příspěvků: 4, poslední 22.4.2010 15:37:20 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Baťa

Jiří Baťa

O všem, co se týká života občanů v naší společnosti.

Důchodce, snažící se udělat pro rodinu, co je v jeho silách, ale zabývající se také stavem společnosti se snahou podpořit síly o zkvalitnění života občanů ČR.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy