Romská otázka = gordický uzel

středa 6. říjen 2010 20:57

Úvodem chci poznamenat, že obsah blogu není podle mého názoru rasistický, ačkoliv mi tento a jiný podobný blog na stejné téma, resp. se stejným obsahem jako rasistický  odmítly dvě redakce uveřejnit. Nakolik to bylo oprávněné, posuďte prosím, sami.

/ 05.10.2010 – Jiří  B a ť a /

 

 

Napsal a poslal jsem do médií dopis, ve kterém jsem reagoval na dění a některé skutečnosti kolem stěhování Romů v  Holešově do nových prostor, když se museli vystěhovat ze starých, nevyhovujících bytovek, které pochází z dob I. republiky. Že to nejsou klasické bytovky, ale tzv. kontejnerové byty, která vadí jak Romům, tak i místním obyvatelům. Ve svém článku jsem uvedl jisté vyjádření, které je (či bylo) podle redakce „rasistické“. Uvedl jsem totiž, že stěhování přijali Romové „ s nechutí a výhradami jim vlastní“, resp. že musejí „respektovat jisté podmínky, které jim jsou poněkud proti mysli…“ atp. Co jsem tím měl konkrétního na mysli jim samozřejmě není známo, ale jinak to stačí, aby to bylo označeno za rasistické.

Nechávám na čtenářovi k posouzení, zda takováto vyjádření jsou rasistické, či nikoliv. Chápu vedení redakce, že dbá o čistotu a nezávadnost obsahu, tedy neuveřejňovat obsah, který má např. rasistický, či jiný nevhodný obsah či podtext. Mohu souhlasit avšak  s tím, že by muselo jít o obsah přímý, otevřený a nenávistný z titulu národnosti, barvy pleti, vyznání apod., což se o mém obsahu, resp. jeho několika vět  rozhodně říci nedá. Jenže toto či takové vyjádření je relevantní konstatování reality, tedy faktů, které nelze nijak jinak sdělit či okomentovat, jedině se o nich vůbec nezmiňovat. Jenže to bychom mohli mlčet ke všemu, co se nám nelíbí, s čím jsme nespokojeni! Mlčet a šlapat, nebo také držet hubu a krok! S tím ovšem nemohu souhlasit.

Jenže na druhé straně zde také existuje svoboda slova, čímž by odmítavý postoj zveřejnění mých výše uvedených výňatků z vět mohlo být považováno za porušování tohoto práva. Tedy právo proti  zákonu. Osobně své vyjádření za rasistické nepovažuji a odmítám jej takto klasifikovat a chápat. Protože co jsem napsal, je reálný popis dějů, okolností a osobních přístupů k věci (stěhování Romů) jak ze strany jich  samotných, tak občanů zmíněné lokality, coby jejich nastávajících sousedů. Konec konců, kdo sledoval včerejší večerní zpravodajství TV Nova (pondělí, 4.10.2010) mohl na vlastní oči a uši vidět a slyšet nespokojenost romských občanů na jejich nedobrovolné stěhování (kromě jiného) z nevyhovujících příbytků do kontejnerových bytů, stejně jako reakci místních občanů na tuto skutečnost. Pokud bychom měli být velmi přísní při posuzování vyjádření občanů nebo jejich hodnocení situace zda je rasistické či nerasistické, pak bychom museli každou i takovou nevoli občanů považovat za rasistickou. Já jsem tyto názory a pocity obou stran, resp. postoje a názory Romů a občanů vyjádřil na rovinu písemnou formou bez invektiv, narážek, slušně a bez úmyslného rasistického (či jiného) podtextu, což ani jinak  vyjádřit nejde. Tedy pokud bych nemaloval na růžovo to, co růžové není a ani být nemůže. Domnívám se, že kdyby tito strážci anti diskriminační čistoty, názory a postoje obou stran slyšeli na vlastní uši, pak by v rámci  „nekonfliktního“ vyjádření zřejmě psali o něčem, co takové není a co neodpovídá realitě. Nelze přece okomentovat  např. nespokojenost Romů a občanů dané lokality tím, že o tom nebudu psát a když ano, že to budu zaobalovat do formy, která nakonec vyzní zcela jinak, tedy v rozporu s realitou. Chce to tedy jediné, nazývat věci pravými jmény! Neznamená to, že budu psát stylem „co na srdci, to na jazyku“, ale slušnou a přijatelnou formou popíši realitu událostí, aniž mne v koutku duše bude hlodat  rasistický, nacionalistický, xenofobní či diskriminační červ. A tak by to měli také někteří „ochránci“ i chápat.

Chápu rovněž, že řada občanů může mít s Romy dobré zkušenosti. Již mnohokrát jsem slyšel či četl slova, jako: „Znám stovky Romů a desítky z nich považuji za své přátele, strávil (a) jsem část svého života v romských rodinách…učil(a) jsem děti na čistě romské škole, mám zkušenostmi s dětmi z romského ghetta…“ a mnoho podobných pozitivních poznatků a zkušeností.. Ano, může to být pravda, je mnoho lidí, kteří nedají na Romy dopustit, i já jsem měl ve škole za spolužačku Romku a mohu jen potvrdit, že to bylo výborné děvče, stejně jako její rodiče. Jestliže je však přemístění Romů z nevyhovujících bytových prostor do nových, byť nestandardních bytových jednotek, považováno za sestěhovávání a tím de facto vytváření ghett, je to velmi špatně nastavená optika, způsobená neracionálním viděním tohoto uskutečněného aktu. Ani se nikdo nezajímá o důvody (a je jich celá řada), proč k tomu došlo či tomu tak je a vidí jen tu negativní stránku. Nemluvě o tom, že zmínění Romové dlouhá léta žili v původních (nevyhovujících) bytech rovněž de facto pohromadě a neslyšel jsem, že by se jednalo o nějaké ghetto! Ano, z jistého pohledu to není až tak neideálnější řešení, ale zná někdo, třeba z řad kritiků, lepší řešení? Pokud vím, tak ne. Což tak se smířit s tím, že dokud nebude oficiálně nic lepšího, zdržet se nesmyslné kritiky? Je snadné věci odsoudit, sám neznaje východiska!

Jak na jedné straně nemůžeme paušalizovat všechny Romy za špatné, nemůžeme je stejně paušalizovat za bezproblémové. Zde totiž narážíme na poměr, který je svým způsobem rozhodujícím faktorem pro posuzování komplexní romské otázky a problematiky. Ten poměr lze vyjádřit, když budu hodně shovívavý cca 20:80 tedy, že 20 % je těch, co je považujeme za nekonfliktní, slušné, pracovité, vzdělané a 80 % těch ostatních. Zde není nutné popisovat, v čem jsou specifika těch „ostatních“. Tento poměr, jak jsem zmínil, je rozhodující, proč se ve velké míře vesměs všichni Romové „házejí do jednoho pytle“, resp. proč je na české občany nahlíženo, jako na rasisty, ačkoliv jimi převážná většina není (výjimky potvrzují pravidlo) Z demografického pohledu jsou sice všichni Romové rovnocenní občané našeho státu, nicméně mají jistá specifika, které je od ostatních (majoritních) občanů chtěj nechtěj odlišují. Tím nemám vůbec na mysli barvu pleti či etnický původ, ta odlišnost je v morálce a rodových vlastnostech. Tyto vlastnosti zatím nejsou Romové schopni potlačit natolik, abychom je mohli považovat buďto za ojedinělé, či výjimečné. Je tomu tak i u majoritních občanů, rovněž i mezi nimi se najdou lidé, kteří se od jistých rodových závislostí ne vždy mohou distancovat a zbavit se jich (např. dítě ze silně alkoholické rodiny má předpoklady být v dospělosti rovněž alkoholikem, což se zpravidla, až na výjimky, potvrzuje, stejně tak je to u rodiny kuřácké apod.), přičemž nemůžeme majoritu hodnotit, že všichni jsou alkoholici, kuřáci apod. Zde převažuje pozitivum, tedy kladné vlastnosti většiny a ti „ostatní“ jsou považování za „černé ovce“ společnosti. Tedy zcela opačný poměr k poměru u Romských občanů.  Notabene, právě ona 20ti procentní romská menšina je  některými Romy považována za „černé ovce“ či zrádce jejich romského etnika. Také zajímavé zjištění.

Očekávám, že i tento můj názor či stanovisko bude či může být považován za rasistický. Jsou lidé, kterým prostě některé věci vymluvit nelze, nicméně mají na to právo. Ovšem jen potud, pokud je to právo relevantní a nediskriminující. Aby totiž nešlo právo jedněch na úkor práva druhých, notabene většiny. Romská či postaru cikánská otázka a problematika se v naší společnosti řeší mnoho let, nejintenzivněji pak od padesátých let min. století. Dosud není vyřešena a co horší, toho pozitivního je jen poskrovnu. Záležitost se stále přehazuje jako horký brambor. V čem vězí tato neřešitelnost? Podle mého názoru v neochotě politické reprezentace  oficiálně přiznat skutečný stav věci, přijat taková opatření, které by byly (byť tvrdé) adekvátní potřebám a stavu, ve kterém se romská komodita, se všemi důsledky pro společnost, nachází. Bohužel, jakýkoliv sebemenší pozitivní či  racionální návrh, náznak nebo možný posun v řešení však znamená bezprostřední napadení ze strany jistých aktivit, ochránců lidských práv a svobod a jiných,  včetně některých představitelů EU. To dokumentuje i situace, která existuje ve Francii, přičemž radikální postoj k romské otázce zaujala i samotná francouzská vláda. Ta je dnes na tapetě EU za řešení, které vůči rumunským Romům vláda zaujala. Stejného čerta se bojí i naši politici, proto jsou neprůbojní, opatrní, alibističtí a, ne-li zbabělí. Takto se ovšem věci nevyřeší nikdy a na celé situaci prodělává nejen stát, ale celé romské etnikum u nás.

Jen pro přirovnání. Pokud dojde k nějakému, byť verbálnímu „nevhodnému vyjádření názoru nebo postoje“ na adresu romské minority, je to okamžitě považováno za rasistické, diskriminační, nacionalistické, xenofobní a bůhví co ještě s tím, že takové či podobné  postoje jsou klasifikovány jako činnost v rozporu se zákonem, tedy jako trestné. Jestliže ovšem na straně druhé dochází k porušování či nerespektování zákonů a jiných norem ze strany minoritní části občanů, tj. romského etnika, je zde jistými kruhy snaha tyto skutečnosti zaštiťovat právě tou neopodstatněnou fabulací o rasismu, diskriminaci, xenofobii apod., čímž jsou tyto skutečnosti eliminovány do stavu zakonzervované neřešitelnosti místo toho, aby byly explicitně považovány za  (trestnou) činnost, konanou v rozporu s platnými zákony.

Veřejně konstatovat, nebo nedej bože pravdivě vyjádřit názory nebo pocity (třeba i slušnou a nekonfliktní formou) na adresu soužití s romskými spoluobčany je tedy trestné. Zůstaneme-li u tohoto pokryteckého způsobu hodnocení situace a opatrnického hledání „průchodného řešení“ romské otázky, tak na problémy mají zaděláno ještě i naši potomci. Nebudeme-li chtít tento „gordický uzel“ našim potomkům zanechat, musíme jej také jako gordický uzel řešit: tasit a tít! Jinak to nejde! Kdy a kdo tak učiní, je ve hvězdách.

Jiří Baťa

dr .med.cerny, obcan EU ,ale ne Ceska" rikat veci tak jak jsou bez politicke korektnosti "15:148.10.2010 15:14:37
josef hejnaU vá mám trochu problém s formou.14:567.10.2010 14:56:51
Jiří BeránekPoděkování Vaňkovi07:337.10.2010 7:33:18

Počet příspěvků: 4, poslední 8.10.2010 15:14:37 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Baťa

Jiří Baťa

O všem, co se týká života občanů v naší společnosti.

Důchodce, snažící se udělat pro rodinu, co je v jeho silách, ale zabývající se také stavem společnosti se snahou podpořit síly o zkvalitnění života občanů ČR.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy